Made in Stráž p. R.
Kája Hylská
Karolína Hylská je 18letá strážská písničkářka, která se přestěhovala nedávno do Liberce.
Ahoj Kájo, co by si o sobě řekla?
Ahoj, někdy jsem snílek a občas se divím, co mě napadne, hrozně ráda poznávám nové lidi, muzikanty a nové styly muziky.
Jak dlouho skládáš svoje texty?
Svoje texty skládám už přes 3 roky, ale jelikož jsem strašná trémistka tak jsem se dlouho schovávala za kapelou OKAMŽIK, se kterou jsem hrála zhruba 4 roky. Dva roky jsme hráli doma pro zábavu a dva roky jsme vystupovali po různých akcích např. na Žibřidické žabce, a poté, když jsem se odhodlala, tak jsem se dala na sólo dráhu.
Jaké jsou hlavní důvody, proč si odešla z kapely?
Odešla jsem, protože v kapele jde hlavně o melodii a pro mě je důležitější, aby spíš vynikl text písně, a taky protože danou písničku, co složím, tak můžu hned druhý den jít a zazpívat jí lidem a nemusím ji měsíce připravovat s kapelou.
Kdy jsi měla svůj první koncert?
Úplně první koncert jsem hrála v Dubnici na rodinné akci při příležitosti ukončení školního roku a oslavy začátku prázdnin, ale první velký koncert jsem odehrála letos v létě na Piknik festu. V létě jsem taky hrála na akci v Ostašově, pak jsem měla svůj vlastní koncert v knihkupectví u Fryče. Potom jsem ještě hrála na Music festu v Dubnici a listopad jsem ukončila narozeninovým koncertem skupiny Mareks, kde jsem hrála jako předskokan.
Jak ses dostala na piknik fest?
Kluci z kapely Mareks, mě na poslední chvíli pozvali na tuto akci, a já jsem se dlouho rozmýšlela, jestli jít nebo ne. Měla jsem z toho obavy, ale nakonec jsem díky Piknik festu zjistila, že má cenu hrát jako sólová písničkářka a za to jsem strašně moc vděčná. Moc mi to pomohlo a posunulo to moje sebevědomí zase o kousek výš, tím, že jsem si získala diváky a vyhrála diváckou cenu, za což jsem moc vděčná.
Jak tě napadají tvoje texty, co je tvojí inspirací?
Nejčastěji mám nápady v noci, až když si lehnu a ze mě spadne všechen stres, po ruce mám tužku a papír a hned si to zapisuju a druhý den to dávám všechno dohromady a vymýšlím k tomu rýmy a melodii a druhý den si můžu písničku zahrát. Vlastně většina mých písní je rychlý proces je jen málo písniček, které mám rozepsané. Hodně skládám podle svých nálad takže mám písničky smutné, veselé, vtipné a i takové, které zpívám jen pro sebe hahaha….
Na jaké hudební nástroje vlastně hraješ?
Začínala jsem na sopránovou a altovou flétnu, klavír, saxofon, na tyto jsem se učila hrát v ZUŠce, potom jsem se jako samouk naučila na ukulele a kytaru. Ke kytaře jsem se vlastně dostala úplně náhodou ze dne na den, řekla jsem si, že ukulele je moc malé a když se naučím na kytaru, tak budu mít víc možností při skládání svých textů. A momentálně ještě chodím na zpěv a na hru na kytaru k soukromému učiteli.
Plánuješ se naučit ještě na nějaké hudební nástroje?
Chtěla bych časem přidat víc nástrojů, chtěla bych se lépe naučit na kytaru, do toho hrát na „kopák“ a do toho samozřejmě zpívat. A do budoucna bych chtěla zkusit do svého seznamu nástrojů také zařadit třeba bicí, housle anebo foukací harmoniku. Ráda se učím novým věcem.
Kde tě v blízké době můžeme slyšet hrát a zpívat?
Plánuji hrát po kavárnách v Liberci – jako jsem hrála 19. 12. v kavárně Majada. Tenhle měsíc se plánuji účastnit soutěže muzikantů v Jablonci nad Nisou. A moc se těším na druhý ročník Piknik festu. Mimo jiné se také věnuji buscingu, takže mě můžete potkávat v Liberci na ulici.
Kdo je to buscer a proč to děláš?
Buscer je člověk, který hraje venku na ulici, většinou je to muzikant s jedním nástrojem, který zpívá. Dělám to, protože se u toho cítím hrozně uvolněně. Baví mě to, že se lidi zastavují, když chtějí a poslouchají mé písně. Je skvělé vidět, že když se zastaví na ulici a poslouchají moje písně, případně když hraju známé písně a lidé zpívají semnou. Samozřejmě jsou dny, kdy se nikdo nezastaví a lidi jenom prochází, z toho mývám občas depky. hahahaha.
Co tě motivuje a dělá ti největší radost?
Tak motivuje mě, když se něco nového naučím, a když se posouvám dál. Také když můžu dělat radost svému okolí a pokud vidím, že moje hudba nebaví jen mě, ale baví i ostatní lidi kolem – a to mě motivuje tvořit další a další písničky.
Tak já ti moc děkuji za rozhovor, snad se brzy uvidíme na nějaké strážské akci anebo jen tak na klubovně Järgen family, kde tě rádi uvidíme.
